Panoptikální Proměny
Venku otřesné dusno a parno, kuřáci hledající kousek stromového stínu, uvnitř příjemný chládek, alespoň zpočátku...
Červnové setkání s Bezejmennou skupinou umožnilo divákům pobýt více než hodinu v provizorním porubském panoptiku. Během čtvrtečního odpoledne se v něj proměnilo místní Kulturní centrum, diváci usedali na svá místa za podivně bizarních tónů, přerušovaných každou minutu slovy neviditelného průvodce: "Vítejte v panoptiku!" Na zeleně nasvíceném pódiu zvláštní instalace, vzdáleně připomínající stánek z ovocného trhu. A jablka. Rozprostřená na ubruse, rozvěšená na šatních věšácích. Potom tma, opět ta podivná hudba... a uličkou mezi lidmi prochází děvčátko, těžko hádat jeho věk. Za ruku vede podivnou bytost v černém, s tváří bíle natřenou, jen pod očima čerň. A temná linka svěšených úst... Přicházejí až na jeviště, monstrum by bez děvčátka nevědělo, co si počít. A tak dává holčička bedlivý pozor, stojí pod schůdky, na pódiu téměř nehybná mužská postava... a úplně cizí hlas linoucí se odevšad uvádí prvního "bezejmenného" umělce... takhle už je to pořád, před každým vystoupením, pokaždé přicházejí ti dva... a dívenka si pak monstrum opět odvádí, jako velkou, nebezpečnou hračku.
Diváci naší Bezejmenné proměny měli možnost zhlédnout zdařile improvizované divadlo básníka a satirika Daniela Ševečka, jemuž na jevištních prknech půvabně a přesvědčivě sekundovala Adriana Čevelová. Na červnovém setkání nechyběl ani prozaik Martin Müller, který ve skromné pozici, napůl skryt za elektrickými klávesami, nabídnul posluchačům dvě ze svých kratších povídek. Prózou již tradičně potěšil a zaujal rovněž Jan Ostřanský. Vůbec poprvé vystoupila na akci Bezejmenné skupiny mladá autorka Hoa Nguyenová (ono děvčátko vodící panoptikální němé monstrum) a získala si sympatie a respekt přítomných svými skvělými povídkami a takřka profesionálním přednesem. Dalším milým hostem, jenž přijal pozvání Skupiny a přijel do Kulturního centra až z Bohumína, byl Jiří Greger, básník a malíř. Pozval všechny přítomné na vernisáž svých obrazů, která se uskuteční 23. 6. 2009 v Domu knihy Librex v Ostravě. Vybrané básně Jiřího Gregra ze sbírky Mrkací panna přečetla recitátorka Jana Balcarová. Nutno říct, že její citlivá interpretace se setkala s velkým nadšením autora, který se později vyjádřil v tom smyslu, že "konečně poprvé v životě slyšel své texty předčítat tak, jak je cítil při psaní".
V následujících dvaceti minutách mohli diváci "panoptika" zhlédnout premiéru krátké divadelní hry "Jablko slečny Gerdy", na jejímž autorství se podíleli Karel Čížek, Martin Müller a Lukáš Bárta (ti spolu s Janou Balcarovou ztvárnili i jednotlivé postavy dramatu). Za hudební prolog hry se dá považovat píseň "Řehoř", kterou výše jmenovaní (s pomocí Daniela Ševečka) představili publiku s vysvětlující poznámkou, že jejich "ansámbl" hru na žádný z užitých hudebních nástrojů neovládá, a jde tedy o totální a riskantní experiment. Text písně, rekapitující slavnou Kafkovu povídku Proměna a tvořící důležité vodítko pro pochopení dramatu, napsal prozaik Martin Müller. Zakončení celého večera se ujala hudební skupina KOMPARZ (donedávna existující pod názvem Dříve Dva), jejíž členové tak mohli divákům předvést, jak vypadá "skutečná" hra na kytary a bicí...
Přibližně 100 minut existovalo v porubském "dolíku" groteskně temné panoptikum. Před půl osmou se rozsvítila světla, lidé vyšli do dusného sídlištního vzduchu a byli rádi, že přichází večer a s ním i stmívání. Nové proměny můžeme očekávat. Podle dlouhodobé předpovědi tak koncem října...
(pozn. - několik ilustračních fotografií se nachází v sekci Fotoalbum)
Odkaz na externí fotogalerii s kompletními fotografiemi z Bezejmenné proměny:
