Jdi na obsah Jdi na menu
 


17. 12. 2008

Aby v Atlantiku nevyhasl oheň

 

Obrazek

   Film. Jeho podmanivé kouzlo, průnik do jiného světa. Po celý svůj život jsem jej vděčně konzumoval. Ale od loňského srpna můžu skromně tvrdit, že jsem nahlédl i do jeho černé kuchyně. Co na tom záleží, jestli celý ten magický rituál zrodu trvá několik let a jeho výsledkem je gigantický dvouhodinový opus, nebo zda se natáčení vejde do jediného týdne a celistvá filmová báseň se narodí o několik málo měsíců později?

 

   Michal Starosta je studentem ČVUT v Praze, nedávno složil bakalářské zkoušky a směřuje k dvouletému finále s inženýrským vavřínem v cíli. Znám jej už několik let, také on prošel naším společným Gymnáziem Olgy Havlové, povídali jsme si u maturitního zeleného sukna. Teď se mi znovu ozval, krásně „nepopražštěný“ mladý muž z Krásného Pole, a svěřil se mi se svým přáním proniknout do filmové režie, dostat se na FAMU. Po technické stránce ví už o filmu tolik, že když spolu vzácně rozprávíme u piva, musím ho každou chvíli zastavovat a žádat o překlad do jazyka nezasvěcených. Ale tvůrčí duch, ten ho žene k režii. Míchat z těch působivých ingrediencí, jež moderní technologie nabízejí, novou realitu. Vyzývat diváka ke hře světla a zvuku. A to se mi líbí. Znal jsem Michala už před lety jako muzikanta, textoval jsem mu písně, které si dodnes absolventi gymnázia s kytarou rádi připomenou, když se někdy po půlnoci zapomeneme v ostravském Divadelním klubu. A proto vím, že ho láká tvoření, fantazie, imaginace.

 

   Michal Starosta hledal námět pro studentský film, který by mohl na FAMU nabídnout. Seděli jsme mnohokrát nad nejrůznějšími nápady, všechny jsme pak během jediného večera zavrhli jako nepoužitelné. Nakonec mě napadlo projít své staré povídkové texty, pojaté tehdy před lety poněkud impresionisticky. Malý prostor, krátký příběh či jen jeho výsek, náznak. Atmosféra okamžiku. Tohle všechno mně připadalo vhodné pro desetiminutový snímek, jehož cílem je zasáhnout především emocionálně a ukázat, co dokáže kamera. Zvolil jsem text s názvem Aby oheň nevyhasl. Malá úzkostná vzpomínka na skutečnou nevydařenou party v podhorské chatě. Setkání lidí, mezi něž život vrazil klín čehosi nevyjasněného, nevyříkaného. Oslava odsouzená předem k nezdaru, k trapnosti a bolesti, protože samota je nejhorší mezi lidmi, mezi čtyřmi stěnami, ze kterých se dá utéct leda pár metrů – do závěje a noci.

 

Obrazek

 

Michal Starosta mě požádal, abych z původní povídky vytvořil filmový scénář. To už zatím přišlo léto a my jsme se začali znovu setkávat v parných večerech nad oroseným pivem u porubského Josífka. Pochopil jsem, že filmový čas běží jinak než ten náš. A že v krajině příběhu platí jiné zákony. Přepisovali jsme, seděli u silnice a vypadalo to, že jsme podivně zaujatí pozorovatelé. Jenže my už ve skutečnosti promítali. Všechny desetkrát pozměňované představy, které už teď snad budou vypadat dobře, až je v sobě uzamkne kamera.

 

   Natáčeli jsme začátkem srpna, ve dvou lokacích. Chatu nám zapůjčil kamarád Honzík. Tři dny trnul nad vším tím těžkopádným, necitelným stěhováním kamery útulným prostorem dřevěnice. A naše milá ochotnická sebranka se tři dny potila v zimním oblečení, protože „až to všechno bude hotové“, musí divák uvěřit, že za okny praští mráz. Nezapomenu na scénu, jejíž příprava a natáčení trvaly dobrou půlhodinu, ačkoli ve filmu zabírá maximálně čtyři vteřiny. Navlékli jsme si tehdy bundy, kulichy a pletené rukavice a pan režisér nás hnal posečeným letním polem, aby měl ve filmu také nějaký exteriér. Digitální čarování dnes dokáže vymazat lenivou ospalost srpnového poledne a vtisknout kyjovickému poli zimomřivou rozechvělost ledna. Za plotem jedné chatky postávala v ten den vyjevená rodina. V trenýrkách a propocených nátělnících dívali se ti lidé na trojici šílenců zvedajících nohy, jako by se brodili závějemi...

 

   Zbylé dva dny jsme natáčeli na gymnáziu. Smál jsem se sám sobě, že nemám školy dost ani za celý školní rok,

 

Obrazek

 

a tak se ustýskaně vracím i v srpnu. Dva dny jsme od rána do večera oživovali bizarní snové obrazy v opuštěných učebnách a kabinetech. To aby se do filmu dostal též kousek uctivé vzpomínky na surrealistické experimenty a expresionistickou ponurost vyvěrající z nezvládnuté lidské úzkosti. Michal Starosta mě zapřísahal, aby nemusel na premiéře filmu mluvit.

 

   „Co když se mě zeptají, o čem to celé je?!“ hrozil se, na tváři úsměv trošku zkyslý.

 

   Trvalo další bezmála čtyři měsíce, než se z natočených barevných střípků zrodila působivá mozaika. O těch měsících nevím nic, pomáhal jsem jen velmi sporadicky, zejména při hrubém střihu. A v prosinci jsem se dočkal. V klubu Atlantik jsme 12. prosince 2008 „spáchali“ další autorské čtení Bezejmenné skupiny. Vystoupili Jana Balcarová, Karel Čížek, Daniel Ševeček, Honza Ostřanský a torzo skupiny Dříve Dva, do toho všeho praskal oheň v kamnech – pouhá nahrávka sice, ovšem autentická, přímo z Kyjovic, kde nám to v srpnu ne a ne začít hořet... A jako zlatý hřeb přehlídky jsme divákům slíbili film.

 

   Technika neselhala, Michal Starosta napůl ležel v první řadě, a třebaže si nehty nervozitou nekousal, tvářil se tak. Přišlo mi to roztomilé, a tak jsem po něm každou chvíli pošilhával, ačkoli jsem měl strach, aby mi z promítání neutekla ani vteřinka.

 

   Aby oheň nevyhasl je patnáctiminutovým dílkem lidí, kteří se o film teprve ucházejí. Ale jsem na něj pyšný, stejně jako na Michala Starostu. Díval jsem se velice pozorně a po celý večer pak tajně přemýšlel uprostřed živelných debat. Věřil jsem, že ve filmu se zrcadlí náš život. Snad ano, ale podivným, proměněným způsobem. Všechno, co k tomu vede, lze totiž změnit. Jiné barvy, jiné hlasy, zvuk kroků na podlaze, který se natáčel jindy a jinde. Sníh, který dodnes nenapadl. Ve filmu zůstalo tak málo z těch pěti letních dnů, a přece to tam všechno je. Dobře jsem si všiml.

 

Obrazek

 

 FOTO 1: Torzo hudební skupiny Dříve Dva

 

  FOTO 2:  Jana Balcarová provází večerem

 

   FOTO 3:  Tvůrci filmu, scénárista Lukáš Bárta a režisér Michal Starosta

 

 FOTO 4:  Daniel Ševeček inscenuje svou jednoaktovou hru "Oheň"

Odkaz na stránku s fotografiemi ze srpnového natáčení filmu:

http://picasaweb.google.com/tachyon.eagle/NatEnFilmuAbyOheNevyhasnulSrpen2008?authkey=tF9TTxBzEmk#