Básně
Příspěvky
29. 4. 2020
Občas
Mluv k sobě občas jako k řece
mocné a široké od očí k očím
od prvního zamžourání do cizího běla
až po to poslední
ospalé a bolavé
z tak neúměrně dlouhého světla
¨
a nikdy se neboj, kam to tečeš
korytům svým že neutečeš
hraj si na potok
zchlácholený a poslušný zurčivec
léta tak můžeš ohlazovat hrany
všemu ostrému kamení
a že ho bude vždycky dost
a až tě pak zradí vlastní vody
zvaž dobře, koho se zeptáš
jestli studny před maštalí
nebo moře plného koní
a možná
jen možná se dočkáš
právě té odpovědi:
Ten dravý proud vpusť do žil.
Zkrátka žij, co jsi rozžil.
19. 12. 2012
Uzel
Báseň ze sbírky Potichu odstřelované pilíře (2012)
19. 12. 2012
Číslo
báseň ze sbírky Potichu odstřelované pilíře (2012)